Hodonínsko a Podluží patří k velmi zajímavým a starobylým národopisným regionům. Nejrozsáhlejší část této oblasti se odedávna nazývá Podluží. Jméno má odvozené od typického znaku zdejšího kraje - stojatých vod označovaných tady jako „luže". Podluží je tedy kraj pod lužními lesy v nejjižnějším cípu země moravské na pravém břehu řeky Moravy před soutokem s Dyjí. Pestrost a rozmanitost dodávají jihu Slovácka i obce sousedních regionů - Čejkovice patřící do oblasti hanáckého Slovácka, Ratíškovice a Dubňany reprezentující Kyjovsko a v neposlední řadě svébytná dolňácká obec Rohatec. Co je dodnes nejvíce spojováno s těmito regiony, jsou právě bohaté tradice lidové kultury. Proč tedy přijet a co nabízí zdejší národopisné regiony?

Zarážání hory je stará vinařská tradice. Muži přinášejí na ramenou „horu" - oloupaný kmen, na jehož vrcholu je upevněna kytice z devatera kvítí. Ten pak zasadí do předem vykopané jámy, což je znamením, že do vinohradů nemá až do vinobraní nikdo přístup. Výjimku tvoří těhotné ženy, děti a „hotaři" - hlídači, kteří mívali v minulosti, kdy platilo horenské právo, velké pravomoci. Slavnosti probíhají od poloviny srpna do poloviny září. Koná se např. v Moravském Žižkově, Čejkovicích, Prušánkách či Josefově.

K tradičním vinařským slavnostem patří vinobraní. Dnes většinou kulturní program při této příležitosti zahrnuje vystoupení folklorních souborů, dechových kapel a cimbálových muzik a hlavně ochutnávky vín a burčáku. Setkáte se s ním v září v Prušánkách, ale i v dalších místech regionu.

Nejen vinaři s napětím očekávají svátek svatého Martina. Dne 11. listopadu se totiž otevírají první láhve vína pocházejícího z podzimní sklizně. A pokud se mladé svatomartinské víno vyvede, znamená to, že bude kvalitní celý ročník. Svatomartinské hody tak byly časem dobrého jídla, pití a bujného veselí, což ostatně přetrvalo až do současnosti, kdy lidé v době vrcholícího podzimu rádi využijí ochutnávky mladého vína jako příležitosti pro pobavení a setkání s přáteli. Zúčastnit se jich můžete mj. v listopadu v Moravské Nové Vsi.

Významnou událostí je též svěcení vín. Koná se každoročně o svátku sv. Jana Evangelisty (27. prosince), jemuž bylo jeho nepřáteli podáno víno otrávené, ale po světcově požehnání ztratil jed svůj účinek. Doporučit lze opět Moravskou Novou Ves (26.12.).

K tomu, aby bylo možno víno pít i tam, kde zraje a kde je vlastně doma, slouží Dny otevřených sklepů. Historicky pramení z tradičního obcházení sklepů a koštování vín vinaři a jejich přáteli. Novodobé pojetí vychází ze snahy dát tuto možnost výběru z pestré kolekce vín všem. Kouzelná atmosféra vinných sklepů umístěných v neopakovatelné krajině jižní Moravy pak dojmy jen umocní... Otevřeno je pro vás průběžně ve všech vinařských obcích obou regionů.

Nejvýznamnějším folklorním svátkem a hlavní společenskou událostí roku jsou ovšem v každé slovácké obci krojové hody. Jejich vyvrcholení je skoro vždy o nejbližší neděli ke dni světce, kterému je zasvěcen místní kostel. Slaví se na jižní Moravě téměř všude, v každé obci se však nepatrně liší jak jejich průběh, tak kroje, i to, kdo tuto slavnost pořádá. Téměř výhradně jsou ale záležitostí stárků a chasy. Každý rok se volí dva stárci, každý z nich má svou stárku, sklepníka a sklepnici. Pro stárky a chasu začíná příprava již několik týdnů před hody, jede se například pro hodovou máju. Vlastní hody pak začínají v poslední pracovní dny před hodovou nedělí, kdy se mnohde ručně staví zmíněná hodová mája. V pátek a v sobotu se chystá hodový plac, taneční parket a všechny ostatní náležitosti potřebné ke spokojenosti všech hodařů. Po oba dny se však též slaví při večerních besedách u cimbálu, při zpívání mužáků nebo nově i diskotékou. V hlavní hodový den zajišťuje hudební doprovod dechová hudba. V některých obcích se v dnešní době přirozeně hody konají pouze v neděli, v jiných ovšem pokračují až do středy, přičemž každý den má svůj tradiční scénář (v pondělí jsou to např. hody mužácké, úterý bývá zase ve znamení hodů dívčích). Za týden po hodech následují hodky, které hodové veselí uzavírají. Slaví se od června do listopadu.

Za návštěvu jistě stojí též krojové plesy pořádané v měsících lednu a únoru ve většině obcí krojovanou chasou, které zde patří předtančení v podobě besedy. Účastnit plesu se přirozeně mohou rovněž nekrojovaní hosté.

Největší přehlídkou krojů, lidové hudby i ukázek starobylých zvyků a tradic jižního Slovácka jsou národopisné slavnosti Podluží v písni a tanci v Tvrdonicích. Už od roku 1946 se první červnový víkend stává setkáním všech generací milovníků folkloru v tamním národopisném areálu, kde se každoročně vystřídá téměř tisícovka účinkujících. Základní scénář je pevně dán: V pátek areál hostí dechové hudby; sobota je vyhrazena koncertům dětských lidových muzik, průvodu dětských národopisných souborů a soutěži ve zpěvu a tanci o „stárkovské právo"; neděle je ve znamení slavnostní mše svaté a následného sjíždění krojované přespolní chasy na vozech taženými koňmi, na což navazuje hlavní program, ve kterém se představují soubory a slovácké krúžky z Podluží a hosté z ostatních regionů, ba i ze zahraničí. Lze tu vidět např. verbuňk, mužský sólový skočný improvizovaný tanec se staletou tradicí, doprovázený zpěvem, jehož počátky spadají do 18. století, kdy jej tančili mladí odvedenci na vojnu, a který je zapsán i na Seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO.

Přehled akcí